SZZ Krnov

Seminář záchranářů v krnovské nemocnici ukázal týmovou spolupráci v péči o pacienty s CMP

1. října

Na Iktovém semináři v jídelně Krnovské nemocnice se koncem září setkali zdravotníci Zdravotnické záchranné služby ZZS z celého okresu Bruntál s kolegy z Iktového centra v SZZ Krnov. Byla to příležitost k osobnímu setkání desítek kolegů, kteří v Moravskoslezském kraji společně pečují o pacienty s cévní mozkovou příhodou CMP. Přednášející doc. MUDr. Ondřej Volný, Ph.D., FESO z Komplexního cerebrovaskulárního centra (KCC) z Ostravy a PhDr. Petr Jaššo, MBA ze Vzdělávacího a výcvikového střediska ZZS MSK je formou školení informovali o nejnovějších trendech a postupech u pacientů s podezřením na CMP. Za pomoci figurantů názorně vysvětlili zásady optimální komunikace záchranářů, jak s pacientem v terénu, tak s odborníky v centrech. CMP neboli mrtvice celosvětově patří k nejčastějším příčinám úmrtí a invalidity. Šance na úspěšnou léčbu zvyšuje síť moderně vybavených iktových center a především koordinované postupy přednemocniční i nemocniční péče. Základem je sehranost týmu záchranářů a nemocničních specialistů mnoha oborů. Ať už jde o neurochirurgii, cévní chirurgii, radiologii a zobrazovací metody, nebo vnitřní lékařství, kardiologii a řadu dalších. Iktový seminář zaměřený na koordinaci všech složek se poprvé konal v Krnovské nemocnici, která nedávno zahájila výstavbu moderního heliportu a nového výjezdového stanoviště Zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského kraje ZZS MSK. Iktová péče v Moravskoslezském kraji patří k nejlepším Zdravotnická záchranná služba ZZS MSK i všechna iktová centra v kraji (FN Ostrava, Nemocnice AGEL Vítkovice, Městská nemocnice Ostrava, Nemocnice Třinec, Karvinská hornická nemocnice a Sdružené zdravotnické zařízení Krnov) dlouhodobě splňují vysoké mezinárodní standardy péče o pacienty s CMP. Evropská iktová organizace (ESO) a Iniciativa Angels nedávno udělily Moravskoslezskému kraji za vysokou kvalitu iktové péče prestižní mezinárodní status „Angels region“. Nápad uspořádat Iktový seminář poprvé v Krnovské nemocnici se zrodil právě při slavnostním předávání certifikátu v Ostravě. Certifikát je potvrzením, že v mezinárodním srovnání regionů náš kraj patří v oblasti iktové péče k nejlepším na světě. V krnovské nemocnici se z ocenění raduje tým Iktového centra pod vedením MUDr. Anreje Billého (vedoucí lékař IC Krnov) a primáře neurologického oddělení MUDr. Marka Knapčíka. Nápad uspořádat seminář záchranářů v Krnově Náměstkyně pro léčebnou péči SZZ Krnov MUDr. Marie Žaloudíková při předávání certifikátu „Angels region“ v Ostravě zjišťovala, jak funguje Vzdělávací a výcvikové středisko Zdravotnické záchranné služby VVS ZZS. „Dozvěděla jsem se, že semináře pro posádky záchranářů se konají nejen v Ostravě, ale také v regionech. Proto jsem se obrátila na vedoucí lékařku bruntálského územního obvodu ZZS MUDr. Martinu Novákovou s námětem, že krnovská nemocnice může záchranářům nabídnout vhodné zázemí pro uspořádání jejich semináře. První seminář, který záchranáři uspořádali v krnovské nemocnici, byl věnován právě problematice iktové péče. Přednášející vysvětlili moderní přístupy k pacientům s podezřením na CMP, ale v budoucnu se zde budou konat semináře záchranářů zaměřená na další témata, která jsou obsahem spolupráce nemocniční a přednemocniční péče,“ uvedla náměstkyně pro léčebnou péči MUDr. Marie Žaloudíková. Seminář byl setkáním kolegů Primář krnovské neurologie MUDr. Marek Knapčík se ohlédl za historií Iktového centra v Krnově. „První pacient, který mohl být takhle "centrově" léčen, zde byl v roce 2006. A pak jich byli vyšší desítky ročně. A pokrok neustává. Ve spolupráci KCC a FNO se řeší vhodní pacienti přímým odsáním krevní sraženiny. Věřím, že si odnesli z dnešního setkání občerstvení potřebných postupů a jejich vycizelovani k dosažení excelence,“ poděkoval kolegům za spolupráci primář krnovské neurologie MUDr. Marek Knapčík. MUDr. Peter Gajdoš, primář Centrálního urgentního příjmu CUP krnovské nemocnice, během své lékařské praxe získal bohaté zkušenosti z akutních oborů medicíny také jako záchranář. „Je výhoda, když se na provoz urgentního příjmu dokážu podívat z různých stran a úhlů. Mám vztah jak k interně, tak k medicíně akutních stavů a k práci záchranářů. Už to bude patnáct let, co sloužím také na záchrance,“ uzavřel MUDr. Peter Gajdoš. .

Krnovská nemocnice má nový Centrální urgentní příjem

25. září

Krnovská nemocnice má nový Centrální urgentní příjem Nový Centrální urgentní příjem (CUP) byl slavnostně otevřen ve čtvrtek 25. září 2025 ve Sdruženém zdravotnickém zařízení Krnov. Na důležitou stavbu, včetně moderního přístrojového vybavení, poskytl nemocnici 60 milionů korun její zřizovatel – Moravskoslezský kraj. Pracoviště nadregionálního významu slouží zejména k příjmu pacientů, které do nemocnice přiveze Zdravotní záchranná služba z okresu i horského regionu. Původní CUP krnovské nemocnice byl dlouhodobě nevyhovující. „V naší nemocnici byl otevřen první urgentní příjem se třemi lůžky před dvaceti lety. Tedy v době, kdy v okrese plně fungovala i nemocnice v Bruntále. S postupem času a omezováním péče v Bruntále se náš urgent dostával na hranici kapacity. Vše podtrhla covidová pandemie, během níž bylo na nevyhovujícím pracovišti běžně pět až šest pacientů a další pacienty přivážené sanitkami nebylo kam umístit,“ sdělil důvody kompletní přestavby a rozšíření pracoviště ředitel nemocnice MUDr. Ladislav Václavec, MBA. Povodně byly komplikací Nové pracoviště mělo být podle původních plánů otevřeno na jaře roku 2025. Loňská ničivá povodeň, která zasáhla region a paralyzovala také nemocnici, však dokončení stavby prodloužila. Symbolicky tak došlo k otevření stavby rok po povodni. „Je to sice neplánované, ale do jisté míry symbolické, že slavnostně otevíráme stavbu rok po velké vodě. Podstatné je, že náš nový – osmilůžkový – centrální urgentní příjem má moderní vybavení odpovídající požadavkům dnešní doby. Komfort a světlé vzdušné prostory neocení pouze pacienti, ale také personál, což je upracoviště s nepřetržitým provozem mimořádně důležité,“ zdůraznil ředitel Václavec. Peníze z kraje Na jednu z nejdůležitějších staveb poskytl finance Moravskoslezský kraj. „Chci poděkovat panu hejtmanovi Josefu Bělicovi, radě Moravskoslezského kraje a všem krajským zastupitelům, že nám na přestavbu urgentu poskytli finance. Počítáme s tím, že na konci roku podáme žádost o dotaci na Ministerstvo pro místní rozvoj. Chtěli bychom tak získat až 39 milionů korun na přestavbu čekárny a ambulantní části, která na nový Centrální urgentní příjem navazuje,“ pokračoval ředitel Ladislav Václavec. Jednodenní chirurgie Otevření nového Centrálního urgentního příjmu si nenechali ujít zástupci okolních nemocnic, zdravotnické záchranné služby ani představitelé Moravskoslezského kraje. „Viděl jsem fotky původního urgentního příjmu. Nyní při pohledu na nové prostory mám radost za pacienty i za zdravotníky, jak výrazná změna se podařila. Děkuji lékařům a sestrám krnovské nemocnice, že vydrželi déle než rok poskytovat péči v provizoriu vytvořeném ze zákrokového sálku,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Ing. Josef Bělica, Ph.D. a dodal: „Oceňuji nápad vedení nemocnice vybudovat nad novým urgentním příjmem jednotku jednodenní chirurgie se čtyřmi moderními pokoji o osmi lůžkách. Jde o trend, kterým se medicína bude ubírat. Navíc je tato jednotka oddělena od zbytku nemocnice, a tak by v případě nutnosti mohla sloužit jako infekční.“ Těší se do nového Tým CUP pracoval více než rok v prostorách bez oken a denního světla. Na otevření nových prostor se proto těšil. „Poslední rok a půl byl kvůli poskytování péče v provizorním režimu velmi náročný. Ale dočkali jsme se krásného zázemí s moderními přístroji. Máme zde 8 urgentních transportních lehátek s elektrickým pohonem a zabudovanou váhou, integrovaný systém monitorování životních funkcí s možností infuzní terapie, moderní ultrazvuk, transportní plicní ventilátor, nový defibrilátor a řadu dalších potřebných přístrojů. Samozřejmě si budeme muset nastavit pracovní režim a postupně doladíme detaily provozu. Naším cílem zůstává poskytovat pacientům co nejlepší možnou péči,“ dodal primář Centrálního urgentního příjmu SZZ Krnov MUDr. Peter Gajdoš.

Dentobusem prošlo téměř 1000 dětí z deseti škol Moravskoslezského kraje

24. září

Až dvacet procent dětí vyšetřených v Dentobusu nemá zubaře Velký zájem veřejnosti, představitelů obcí, měst i ředitelů škol vyvolal pilotní projekt Moravskoslezského kraje a Krnovské nemocnice – Dentobus. Speciálně upravená sanitka se stomatologickým křeslem navštívila deset základních škol napříč krajem. Výsledky prohlídek u 983 dětí (2. až 5. třída) jsou velmi špatné. „V Moravskoslezském kraji schází zubař odhadem 150 tisícům obyvatel. Námi zřizované nemocnice několik let budují zubní ordinace a zájem o péči je obrovský. Obraceli se na nás rodiče, že jejich děti nemají zubaře, proto jsme si ve spolupráci s panem ředitelem Václavcem chtěli ověřit, jaká je situace v regionu. Překvapil nás už obrovský zájem ze strany měst, obcí a škol o Dentobus, mobilní ambulanci se stomatologickým křeslem,“ informoval hejtman Moravskoslezského kraje Ing. Josef Bělica, Ph.D. Prevence a prohlídka Dentobus zavítal do deseti škol v Moravskoslezském kraji (Město Albrechtice, Jindřichov, Vrbno pod Pradědem, Rýmařov, Bruntál, Horní Benešov, Krnov, Dvorce, Opava, Havířov). Hlavním smyslem byla prevence zubního kazu. „Součástí týmu byl nejen stomatolog a sestra, ale také dentální hygienistky, které formou hry a zábavné přednášky děti učily správně pečovat o chrup. Děti, jejichž rodiče podepsali souhlas s vyšetřením, pak navštívily Dentobus. Stomatolog jim prohlédl zoubky a zaznačil kazy do speciálního materiálu se stomatologickým křížem, který byl pro rodiče. Kazy byly týmem zapisovány také do statistiky,“ uvedl ředitel krnovské nemocnice MUDr. Ladislav Václavec, MBA. Vysoká kazivost Výsledky statistiky jsou špatné, ale do jisté míry očekávané. „Téměř dvacet procent dětí, které prošly Dentobusem, nemá zubaře. Což je zcela nejzásadnější zjištění. Průměr kazu na dítě je 2,4 kazu. Rekordem bylo 14 kazů u dítěte. Když si vezmete, že třetina dětí kaz neměla, tak je i ten průměr velmi vysoký. Dalším důležitým zjištěním je, že kazivost zubů u dětí z měst je přibližně stejná jako ve školách v menších obcích. Děti ve městech mají ale lepší přístup k péči,“ sdělil výsledky ředitel nemocnice Ladislav Václavec. Zájem narůstá Pilotní projekt má pozitivní reference. „V minulosti mělo každé dítě svého zubaře. Bohužel dnes tomu tak není. Pro některé je problém dojezdová vzdálenost, pro část rodičů finanční situace. Proto oceňuji nápad pana hejtmana Bělici a pana ředitele Václavce, kteří chtějí alespoň tímto způsobem péči zajistit. Věřím, že Dentobus bude jen mezikrok v období, než se podaří v pohraničních regionech opět zajistit dostatek stomatologů pro malé i velké,“ ocenil nápad starosta Rýmařova Ing. Luděk Šimko. Ředitelé škol vše sledovali. „Mnoho dětí se zubařů bojí. Sám jsem byl zvědav, jak budou žáci návštěvu Dentobusu vnímat. Přátelský duch samotné přednášky o zoubcích a jejich čištění pod dohledem milých odbornic uvolnil napětí. Děti vcházely a vycházely z Dentobusu s úsměvem na tváři,“ uvedl Mgr. Lubomír Grček, ředitel Základní školy Město Albrechtice. Ředitel ZŠ Janáčkovo náměstí Krnov Mgr. Karel Handlíř zažil, že žák nepřišel do školy kvůli bolavým zubům. „Zubaři u nás schází nejen mnoha dospělým, ale i dětem. Bohužel právě letos v Krnově skončila další dětská zubařka a náhrada za ní není. Proto pilotní projekt Krnovské nemocnice a Moravskoslezského kraje oceňuji a věřím, že o něj bude obrovský zájem,“ konstatoval Mgr. Karel Handlíř. Milá práce Lékařka MDDr. Tereza Bystřická, která v Dentobusu trávila několik dní a vyšetřila stovky dětí, byla z množství kazů u nejmenších pacientů překvapena. „Musím říct, že na celém projektu bylo nejnáročnější přejíždět mezi městy. Není to jako ráno přijít do ordinace a začít pracovat ve svém. Ale na druhou stranu děti byly milé a příprava byla skvělá. Nečekala jsem, že výsledky prohlídek budou tak špatné. Určitě se chci do pokračování projektu v budoucnu opět zapojit,“ nechala se slyšet sympatická lékařka MDDr. Tereza Bystřická. Pořídí sanitky Vedení Moravskoslezského kraje chce zásadní změnu a podpoří pořízení dvou Dentobusů. „Deklarovali jsme, že pokud budou výsledky špatné, podpoříme pořízení dvou mobilních stomatologických ambulancí, které by provozovaly naše nemocnice. Náš pilotní projekt nám bohužel potvrdil, že aktuální situace v péči o dětské pacienty je tristní. Mám za to, že děti musí mít zubaře a musí mít dostupnou péči. Budeme prosazovat rychlé pořízení Dentobusů a pro kraj hledat také dětské stomatology, kteří by dětem zuby opravovali. Jsme připraveni těmto specialistům vytvořit speciální podmínky,“ zakončil hejtman MSK Josef Bělica.

Ohlédnutí: nemocnice fungovala v zaplaveném Krnově v krizovém režimu bez vody a elektřiny

18. září

První výročí od tragických povodní v září 2024 je příležitost k ohlédnutí a rekapitulaci. Díky maximálnímu nasazení zaměstnanců a spolehlivým partnerům krnovská nemocnice zůstala v provozu i v krizových podmínkách blackoutu. Bez tekoucí pitné vody, bez internetu a bez signálu mobilních operátorů. Velká voda přerušila dopravní spojení. Odřízla Krnov od okolních měst a obcí. Fotografie pořízené před rokem v nemocnici najdete zde. Obavy se naplnily Den před povodní, v pátek 13. září, zdravotníci SZZ Krnov v Ostravě gratulovali kolegyni, která zvítězila v anketě Moravskoslezská sestra roku 2024. Tou dobou už všem bylo jasné, že meteorologická situace v Jeseníkách je extrémně nebezpečná. Předpověď hlásila stejně vydatné srážky, jaké byly zaznamenány při povodňové katastrofě v roce 1997. Ve skladech stravovacího provozu se chystaly zásoby balené vody. Auta se zásobami vyrazila také do nemocnice ve Městě Albrechticích, dokud byly silnice průjezdné. Zásoby léků v nemocniční lékárně se stěhovaly z dolních zásuvek do co nejvyšších přihrádek. Dobrovolníci plnili pytle pískem a nádoby pitnou vodou. Na bezpečnější vyvýšená místa byly stěhovány přístroje a zásoby krevní plazmy u odběrového centra. Generátor nastartoval, ale přišly komplikace Na první výpadek elektřiny byla krnovská nemocnice dobře připravena díky naftovému generátoru. Nastartoval automaticky, sotva přišla první povodňová vlna. „Diesel při blackoutu naskočil spolehlivě. Pak ale voda pronikla do suterénu a rozvodna vyhodila pojistky. Díky vedení Moravskoslezského kraje a hasičů byly do nemocnice přivezeny další elektrocentrály. Naší prioritou bylo napojit na ně gynekologii s porodnicí, které dočasně zůstaly bez proudu. Také na hlavní budově všechno zůstalo potmě, včetně centrálního příjmu, chirurgie a ortopedie, kam přichází nejvíc pacientů,“ popsal svízelnou situaci vedoucí elektroúdržby SZZ Krnov René Kraus s tím, že dieselový agregát šlape jako hodinky, ale jen pokud přitéká voda do chladiče. Když v celém Krnově přestala téct voda, vodohospodáři vymysleli, jak chladič provizorně napojit na vodu ze zásobníku myčky nádobí v kuchyni. Porodnice fungovala V okamžiku blackoutu byl z celé nemocnice jako první zprovozněn gynekologický operační sál. „Díky jednorázovým materiálům a schopnostem porodních asistentek rodit bez poranění šly porody hladce, ale byli jsme připraveni i na komplikace. Opět se potvrdilo, že porodnice má skvělý personál a umí fungovat i v krizových situacích,“ vysvětlil primář gynekologicko-porodnického oddělení SZZ Krnov MUDr. Jozef Pitoňák, Ph.D., MBA. „Poskytovali jsme psychickou podporu nastávajícím maminkám, které měly strach, co se děje u nich doma a nevěděly, zda jsou jejich blízcí v pořádku. Uklidňovali jsme je, a pokud jejich rodiny byly v dosahu signálu, půjčili jsme jim telefon, který umožňoval spojení. Pokud jejich domov byl neobyvatelný, mohli také další rodinní příslušníci přespávat v nemocnici, než nenajdou náhradní ubytování,“ doplnila vrchní sestra krnovské porodnice Bc. Lenka Petřeková. Krizový režim Celá nemocnice přešla na krizový režim. Po zaplavení telefonní ústředny v suterénu zmlkly všechny nemocniční telefony. Na Krnovsku nefungoval ani internet. „Ještě než povodeň zastavila výtahy, byli pacienti z rehabilitace v přízemí přeloženi do patra na standardní dětské oddělení. Když hrozil výpadek našeho nemocničního agregátu a ještě nebyl zapojen agregát poskytnutý ze státních hmotných rezerv, rozhodli jsme se pacienty napojené na přístroje preventivně letecky transportovat z Krnova do okolních nemocnic. Takto byli přeloženi tři pacienti z ARO a jeden rizikový novorozenec,“ rekapituloval povodňové události ředitel nemocnice MUDr. Ladislav Václavec, MBA. Non-stop v práci Společně s blackoutem přišel také výpadek signálu mobilních operátorů. Příbuzní hospitalizovaných pacientů nevěděli, jak jsou na tom jejich blízcí. Objednaní pacienti se nemohli dovolat do ambulancí. Zaměstnanci v nemocnici nevěděli, jak jsou na tom jejich rodiny doma. Nevěděli, zda je na konci služby přijdou kolegové do nemocnice vystřídat. Na rozsáhlém území se úplně zastavila autobusová i železniční doprava. Záchranáři, kteří v sobotu 14. září přivezli pacienta do nemocnice, se už nedostali zpět na svou základnu. Silnice byly zaplavené a podemleté. Udržení provozu Všem bylo jasné, že nejvyšší prioritou je udržet nemocnici alespoň v omezeném provozu. Nebyl čas přemýšlet, kdy a jak se dostanou z práce domů. Mnozí zaměstnanci byli odhodláni nocovat v nemocnici ve spacáku tak dlouho, dokud bude potřeba. „Na odděleních byly vyčleněny pokoje pro přespání personálu. Sestřičky, ošetřovatelé i lékaři se střídali ve velmi malém počtu. Proto po několika hodinách spánku nastupovali na novou směnu. V nemocnici zůstali ti, kteří se nedostali domů, nebo je neměl kdo vystřídat. Mnozí byli 48 až 72 hodin v práci jen s krátkými přestávkami na odpočinek,“ doplnila náměstkyně pro léčebnou péči SZZ Krnov MUDr. Marie Žaloudíková s tím, že stále byl připraven jeden operační a jeden porodní sál pro urgentní výkony, ale kvůli omezenému množství sterilních nástrojů byla limitována endoskopická vyšetření. „Pracoviště v krajských nemocnicích byla připravena nám pomáhat,“ doplnila MUDr. Marie Žaloudíková. Cisterna s vodou Když v celém Krnově z kohoutků přestala téct voda, bylo nutné improvizovat také v nemocnici. V první chvíli nezbývalo nic jiného, než nabírat kbelíkem vodu z povodňové laguny nebo ze sklepa, aby bylo čím splachovat toalety. Do nemocnice brzy dorazila cisterna s pitnou vodou. Klíčové bylo zajistit z ní zásobování stravovacího provozu. Nosit vodu od cisterny do kuchyně bylo namáhavé a časově náročné, takže obvyklý pestrý jídelníček se zúžil na jednoduchá jídla bez polévky. Bez vody nelze ani umývat nádobí, takže porcelán v jídelně nahradily jednorázové plastové a papírové tácky. Po několika dnech začala z kohoutku téct alespoň užitková voda. Odpadly starosti se splachováním WC. Pomohl kraj a IZS Strategickým partnerem pro krnovskou nemocnici byl Moravskoslezský kraj a krizový štáb hasičů. Nemocnici ještě před první povodňovou vlnou navštívil hejtman Moravskoslezského kraje Ing. Josef Bělica, Ph.D., MBA. Ještě večer kontaktoval vedení Moravskoslezských hasičů, kteří hned v neděli do nemocnice dovezli náhradní agregáty, na které se napojila velká část oddělení. Nemocnice byla v kontaktu s dalšími krajskými nemocnicemi, které byly připraveny pomáhat s případným zajištěním péče pro velké množství pacientů zraněných při povodni. Pravidelné porady Nemocnice bez elektřiny, mobilů, telefonů a e-mailů fungovala tak, že se každé ráno a někdy i odpoledne (v předem určený čas) zaměstnanci scházeli ve velké jídelně. „Předávali jsme si informace a nápady jak zorganizovat provoz v podmínkách krize. Každý problém byl výzvou, ale společně jsme hledali řešení jako sehraný tým. Řešili jsme spousty otázek jako například: jak dostat snídaně, obědy a večeře do vyšších pater nemocnice, když výtahy nefungují? Jak v lékárně evidovat a vydávat léky bez počítačů a e-receptů? Jak komunikovat s veřejností? Čím nahradit zničenou telefonní ústřednu? Jak zajistit stravování pacientů a zdravotníků ve Dvorcích a ve Městě Albrechticích, když jsou silnice neprůjezdné? A tak bych mohl pokračovat,“ sdělil ředitel nemocnice MUDr. Ladislav Václavec, MBA. Mladší lékaři zvyklí na elektronickou komunikaci se poprvé v životě setkali s nutností vypisovat recepty ručně. Dobrovolníci a pomoc Zoufalí Krnované přicházeli do nemocnice nabíjet mobily a nabírat vodu z cisterny do kanystrů, což ještě zvyšovalo zátěž. Do nemocnice začaly proudit humanitární dary a týmy dobrovolníků, především studenti, úředníci a rodiny zaměstnanců. Obrovský kus práce v krnovské nemocnici odvedly úklidové čety z řad odsouzených mužů i žen. 220 kontejnerů Z krnovské nemocnice bylo vyvezeno na 220 kontejnerů bahna, zničeného nábytku a poškozených přístrojů a dokumentace. Škody utrpěly také nemocniční areály ve Dvorcích a ve Městě Albrechticích. „Za pouhých 8 dní se nám díky podpory Moravskoslezského kraje a vypětí všech kolegů podařilo obnovit běžný provoz. Vyklízení prostor trvalo další týdny. Následně se začalo se zásadními opravami výtahů, rozvoden, elektroinstalací. Celkové škody v naší nemocnici dosáhly 100 milionů korun bez provozních ztrát. Ještě dnes není vše hotovo a dokončeno,“ dodal ředitel Václavec. Zdravotníci přišli o bydlení Vzhledem k tomu, že většina zaměstnanců nemocnice bydlí na Krnovsku, čekalo je bahno a trosky nejen v práci, ale také doma. Komu povodeň zaplavila jen sklep nebo garáž, může mluvit o štěstí. Celkem 52 zaměstnanců přišlo v době povodně o bydlení a 262 mělo poškozeno majetek. Nadace Pavla Novotného vyhlásila finanční sbírku pro nejhůře zasažené zaměstnance SZZ Krnov, mezi kterými byli lékaři, sestřičky, terapeuti, kuchařky, údržbáři, řidiči, laboranti i úředníci. Vybralo se přes 500 tisíc korun.

Krnovská nemocnice uspořádala dojemné setkání maminek a dětí narozených o povodních

16. září

Ve vyhlášené porodnici se o loňské povodni rodilo téměř v bojových podmínkách Bez elektřiny, bez vody, bez internetu, bez telefonního signálu, bez spojení s okolním světem, tak vypadal provoz krnovské nemocnice o katastrofálních povodních v září 2024. V krnovské porodnici přišlo na svět v kritických dnech 8 dětí. Nemocnice je po roce pozvala na společné setkání, aby všichni společně zavzpomínali na těžké a přitom krásné období. Rozbité cesty Maminky, které rodily v Krnově od 14. do 20. září 2024, bydlí v různých částech Moravskoslezského kraje. A už jen dostat se do porodnice pro ně bylo velmi náročné. Největší potíží byly zaplavené a zničené cesty. Situaci zhoršoval fakt, že nefungovaly telefony. „Bála jsem se, že porod začne rychle a nebudu si moci zavolat záchranku,“ uvedla jedna z maminek. „Krnovskou porodnici jsme měli vybranou dlouho dopředu, jelikož má skvělé reference a mám s ní tu nejlepší zkušenost. Byl to strašný pocit, vědět, že se malá může narodit každou chvíli a vidět, že je vše pod vodou. Kdybych začala rodit v průběhu povodně, asi bychom do Krnova nezvládli dojet,“ pokračovala sympatická Marie Lioliu z Města Albrechtic. Byli připraveni Tým krnovské porodnice byl připraven na příchod velké vody. Vrchní sestra nařídila napustit do barelů a kbelíků pitnou vodu. Na oddělení byly zajištěny čelovky a svítilny. Rodičky do porodnice přijížděly neohlášeně ve dne i v noci. „Když nešel proud, byli jsme nachystaní použít při porodu bezdrátový fetální detektor srdce a zevní hmaty místo klasického KTG a ultrazvuku. Z celé nemocnice se naštěstí podařilo zprovoznit jako první gynekologický operační sál, abychom byli nachystaní na akutní císařský řez,“ zavzpomínala vrchní sestra krnovské porodnice Bc. Lenka Petřeková, která byla o povodních v práci 3 dny nepřetržitě. V nejkritičtějších okamžicích v nouzovém režimu kolaboval nemocniční agregát, nefungovaly inkubátory ani další důležité přístroje. Díky hejtmanovi Moravskoslezského kraje Josefu Bělicovi přivezli v neděli do nemocnice své agregáty hasiči a došlo k opětovnému napojení inkubátorů na elektřinu. Jednorázové materiály V září roku 2025 je to přesně 20 let od doby, kdy se v krnovské porodnici začalo rodit do vody. A stejně tak je tomu přesně rok, kdy se v Krnově historicky poprvé rodilo bez vody. „Díky jednorázovým materiálům jsme byli schopni zajistit poměrně vysoký standard. Šikovné porodní asistentky zvládly všechny povodňové porody bez poranění maminek. I tak byl tým připraven na možné komplikace,“ řekl primář gynekologicko-porodnického oddělení SZZ Krnov MUDr. Jozef Pitoňák, Ph.D. Nemít vodu bylo velkou komplikací. Všechna voda pro novorozence byla z PET lahví a musela se ohřívat ve varných konvicích. Obavy a soudržnost Nemocnice se snažila o maminky, jejich děti a doprovod starat co nejlépe. Ženy měly k dispozici odborníka z řad nemocničních interventů, který jim poskytoval psychickou podporu. Mnohé z nich se právem obávaly o své blízké, které ohrožovala voda. V tomto byly za jedno se zdravotníky, kteří také neměli kontakt s rodinami a doufali, že jsou všichni v pořádku (52 zaměstnanců nemocnice přišlo kvůli vodě o bydlení a 262 zaměstnanců nemocnice mělo vodou zničené majetky). Pomáhat se snažili také tatínci. „Situace byla pro všechny psychicky velmi náročná. Ale všichni se semkli. Obrovskou roli sehrál jeden tatínek, jehož syn se narodil několik dní před povodněmi. Ten dokázal zajistit powerbanky, baterky na svícení a také pomáhal elektrikářům se zapojením obvodů,“ sdělil primář pediatrického oddělení SZZ Krnov MUDr. Ondřej Klapec, MBA, LL.M. Dojemné setkání V úterý 16. září 2025 do nemocnice dorazila většina maminek, které o povodních přivedly na svět krásné dcery. „Chtěli jsme zavzpomínat na náročné období, protože jsme si řadu zkušeností nestihli vzájemně sdělit. Abychom se do budoucna poučili a věděli, co zlepšit. Zároveň jsme chtěli maminkám vynahradit nekomfortní zážitek a připravili jsme si pro ně a jejich holčičky drobné dárečky,“ okomentoval setkání ředitel nemocnice MUDr. Ladislav Václavec, MBA. Setkání si nenechal ujít ani hejtman Moravskoslezského kraje Ing. Josef Bělica, Ph.D., který se velkou měrou postaral o to, že nemocnice byla schopna v době povodní zajišťovat péči. „Před příchodem vody asi nikdo nevěřil, že dojde k tak rozsáhlé katastrofě. V krnovské nemocnici jsem byl již v sobotu večer a domluvil jsem s vedením hasičů Moravskoslezkého kraje, že hned v neděli do nemocnice dorazí agregáty a týmy specialistů. Stejně jako v každé hrůze se i zde odehrálo několik malých zázraků, které změnily život mnoha rodinám. Proto jsem uvítal, že nemocnice pořádá setkání dětí narozených o povodních a chtěl jsem je vidět. Zároveň jsem chtěl ještě jednou nahlas poděkovat vedení nemocnice a všem zaměstnancům, kteří bez ohledu na své majetky a bydlení odvedli neskutečný kus práce. Jsou v mých očích hrdinové,“ informoval hejtman Josef Bělica. Strach o sestru Na setkání do nemocnice dorazila také starostka Města Albrechtic Ing. Jana Murová, která se o povodních stala již podruhé tetou. „Nikdo si nedokáže představit, jaké to je vidět totálně zdevastované město, zničené životy přátel, sousedů a zároveň mít v hlavě červený blikající maják s otázkou, jak je na tom po porodu vaše mladší sestra. Zda je vše v pořádku? V tu chvíli člověku nepomůže ani fakt, že je krnovská porodnice vyhlášená. Vždy mohou nastat komplikace, a to minimum informací bylo svazující. Dnes s odstupem času chci poděkovat všem, kteří v nemocnici pracují. Dokázali jste to, co nikdo v republice v posledních desítkách let,“ nechala se slyšet starostka Jana Murová. Maminky děkovaly Slova díků pro týmy zdravotníků měly připraveny také maminky. „Malá má dnes narozeniny a chtěla jsem jít na oddělení poděkovat lékařům i sestřičkám. Proto jsem ráda, že se toto setkání uskutečnilo. Chci všem poděkovat za péči, které se nám dostalo. Na příchod Stelinky a skvělé týmy porodnice a novorozeneckého oddělení nikdy nezapomeneme,“ prozradila maminka Markéta.

Informace o nově zavedených metodách detekce DNA patogenů respiračního traktu metodou PCR

13. září

Informace o nově zavedených metodách na úseku imunologie/mikrobiologie kvalitativní detekce DNA Patogenů Respiračního traktu metodou PCR – mycoplasma pneumoniae, chlamydia pneumoniae, legionella pneumophila ve stěru z horních cest dýchacích Vážená paní doktorko, vážený pane doktore, pro komplexní diagnostiku nejčastějších respiračních patogenů zavádíme třetí panel – Respirační panel III PCR, který bude prokazovat přítomnost DNA bakterií Mycoplasma pneumoniae, Chlamydia pneumoniae a Legionella pneumophila metodou polymerázové řetězové reakce. Vyšetření lze požadovat jako celý panel (nelze požadovat jednotlivě). Výsledky budou vydávány pro všechny patogeny jednotlivě jako pozitivní/negativní. Jedná se o nové vyšetření, které ještě není na stávající růžové žádance. Požadavek zadávejte do kolonky „poznámka“ jako Respirační panel III nebo jako jednotlivý patogen např. Mycoplasma PCR ... Z legislativních důvodů povinnosti hlášení pozitivity na hygienickou stanici je nutné na žádanku uvádět přesnou adresu a telefonní číslo pacienta, jeho státní příslušnost, datum a hodinu odběru, druh materiálu, identifikační číslo žadatele, jeho adresu, jmenovku a podpis. Informace o pacientovi uvádějte na zadní stranu žádanky do kolonky Adresa. V případě zadávání přes NIS je metoda v záložce CL_PCR – Respirační panel III (Mycoplasma pn., Chlamydia pn. a Legionella pn.). Vyšetření bude stále prováděno ze stěru z horních dýchacích cest do stejné odběrové zkumavky (médium, červený vršek). Z tohoto jednoho výtěru jsme schopni vyšetřit pouze 2 panely. Pokud budete požadovat vyšetření všech tří panelů, je nutné vzít 2 odběrové zkumavky!!!! Výtěrovky a médium pro oddělení SZZ Krnov si vyžádejte ze skladu zdravotnického materiálu. V případě nemocnice Bruntál/Rýmařov si zkumavky vyžádejte z laboratoře (OKBH) Bruntál. Externím žadatelům výtěrovky i médium na vyžádání zašleme. Požadavky směřujte na p. Tvrdoňovou tel. 554690303. V případě jakýchkoli dotazů volejte, prosím, vedoucí úseku Mgr. Roubalovou 554690310. Mgr. Lucie Roubalová Mgr. Jan Vaverka vedoucí úseku imunologie/mikrobiologie zástupce primáře Centrální laboratoře V Krnově 16. 9. 2025

Dentobus: pilotní projekt Moravskoslezského kraje a Krnovské nemocnice poukazuje na nedostatek dětských stomatologů

11. září

Pilotní projekt Moravskoslezského kraje a Krnovské nemocnice poukazuje na nedostatek dětských stomatologů V Dentobusu zkontrolují zoubky více než 1000 školáků z kraje Moravskoslezský kraj s Krnovskou nemocnicí odstartoval v těchto dnech pilotní projekt v oblasti stomatologie. Do deseti základních škol v kraji míří Dentobus s týmem zkušených odborníků, kteří vyšetří zoubky více než tisícovce dětí (2. až 5. třída ZŠ). Cílem není pouze zjistit, kolika dětem chybí stomatolog, či jak na tom je chrup malých pacientů, ale také edukace v oblasti stomatologické prevence. „Nedostatek zubařů je palčivým tématem všech pohraničních oblastí České republiky a zejména našeho kraje. Námi zřizovaným nemocnicím se daří rozjíždět stomatologické ordinace, které již poskytují péči více než 30 tisícům pacientů. Bohužel další privátní stomatologové jdou do penze a situace není dobrá. Od rodičů v kraji víme, že řada z nich nemá zubaře nejen pro sebe, ale ani pro své děti. Proto jsme se ve spolupráci s krnovskou nemocnicí rozhodli vyzkoušet, jak by se osvědčila pojízdná stomatologická sanitka, která by mířila přímo za dětmi do základních škol,“ sdělil hejtman Moravskoslezského kraje Ing. Josef Bělica, Ph.D., MBA. Nemocnice zkusila oslovit několik starostů a ředitelů škol. Nikdo neodmítl. „V rámci pilotního projektu navštíví Dentobus deset základních škol. Do těchto škol jsme pro rodiče dětí druhých až pátých tříd připravili leták s informacemi a také písemný souhlas, že se děti do projektu smí zapojit,“ informoval ředitel krnovské nemocnice MUDr. Ladislav Václavec, MBA. Jak vše probíhá Dentobus ráno přiveze řidič před školu a napojí ho na elektřinu. Zatímco si lékař připravuje sanitku a vyšetřovací sady, tým dentálních hygienistek vyráží do jedné z tříd, kde edukuje děti, jak si správně čistit zoubky a pečovat o chrup. „Všechny děti od nás dostanou zubní kartáček, pastu a letáčky s návodem na správnou péči o zoubky. Následně je asistentky odvádí do Dentobusu, kde lékař kontroluje zuby. Kazy a nejasnosti zapisuje do speciálně vyrobeného edukačního materiálu. Takže si dítě odnáší tipy a rady na míru, které doma předá rodičům,“ pokračoval ředitel Václavec. Vysoká kazivost V prvních školách, kam Dentobus dorazil, bylo zjištěno, že pouze minimum dětí má chrup zcela v pořádku. „Ze sedmdesáti dětí byly pouze čtyři bez kazu či potíží. Nejvíce kazů, celkem dvanáct, měla dívenka, která dosud nikdy nebyla u zubaře. Většina z dětí, které měly souhlas rodičů, zubaře bohužel nemá,“ sdělila stomatologická lékařka MDDr. Tereza Bystřická. Výsledky do deseti dní Zapůjčený Dentobus bude v pracovních dnech brázdit region až do 19. září. Krnovská nemocnice následně připraví statistiku, na základě které se Moravskoslezský kraj rozhodne, zda pořídí podobné sanitky pro své potřeby. „Záleží nám na prevenci. Obzvláště děti by měly mít zajištěnu řádnou stomatologickou péči. Nechci předjímat, ale nejen obrovský zájem ze strany škol a obcí, ale také první výsledky naznačují, že zvážíme zakoupení těchto sanitek pro účely pravidelného vyšetření zubů u školáků. Samozřejmě budeme také rozšiřovat spolupráci se stomatology, kteří budou ochotni dát dětem jejich chrup do pořádku,“ dodal hejtman Josef Bělica. Pozitivní ohlasy Starostové měst i obcí, kam Dentobus zavítal, si nápad pochvalují. „V minulosti mělo každé dítě svého zubaře. Bohužel dnes tomu tak není. Pro některé je problém dojezdová vzdálenost, pro část rodičů finanční situace. Proto oceňuji nápad pana hejtmana Bělici a pana ředitele Václavce, kteří chtějí alespoň tímto způsobem péči zajistit. Věřím, že Dentobus bude jen mezikrok v období, než se podaří v pohraničních regionech opět zajistit dostatek stomatologů pro malé i velké,“ ocenil nápad starosta Rýmařova Ing. Luděk Šimko. Projekt oceňují také ředitelé škol. „Mnoho dětí se zubařů bojí. Sám jsem byl zvědav, jak budou žáci návštěvu Dentobusu vnímat. Přátelský duch samotné přednášky o zoubcích a jejich čištění pod dohledem milých odbornic uvolnil napětí. Děti vcházely a vycházely z Dentobusu s úsměvem na tváři,“ sdělil Mgr. Lubomír Grček, ředitel Základní školy Město Albrechtice.

Očkování proti COVID-19 a chřipce

10. září

Očkování proti COVID-19 a chřipce lze provést kdykoliv v průběhu roku, ale ideální načasování je před začátkem podzimní sezóny, než se vlny akutních respiračních infekcí začnou rychleji šířit. Očkování je k dispozici pro všechny věkové kategorie. Lékaři ho doporučují zejména starším osobám, chronicky nemocným, zdravotníkům a pracovníkům v sociálních službách. Očkování proti oběma onemocněním zajišťuje infekční ambulance SZZ Krnov. Rovněž nabízí konzultace na téma očkování jako prevence infekčních respiračních onemocnění. Zájemci o očkování proti COVID-19 a chřipce se mohou objednat telefonicky na čísle 730 570 650. Infekční ambulance SZZ Krnov

Odborný vzdělávací seminář pro nelékařské zdravotníky

8. září

Sdružené zdravotnické zařízení Krnov připravuje vzdělávací akci určenou pro nelékařské zdravotnické pracovníky. Koná se ve středu 15. 10. 2025 od 14 hodin ve velké jídelně krnovské nemocnice. Témata semináře Novinky ve vyšetřování černého kašlePřednášející: Mgr. Lucie Roubalová Střípky z POCTPřednášející: Mgr. Kateřina Měrková a Mgr. Liliana Mikulaninová Nová antikoagulancia – výhody, léčba a monitoringPřednášející: Eva Čevelová Předpokládaná délka: 2 hodinyOdborný garant akce: Ing. Jakub Ručka, primář Centrální laboratoře Registrace účastníků: nejpozději do 7. 10. 2025. Externí účastníci (mimo zaměstnace SZZ Krnov) uhradí registrační poplatek 100 Kč nejpozději do 13.10.2025 v pokladně SZZ Krnov. Informace jak se registrovat na odborný seminář najdete zde.

Nemocnice v Bruntále a Rýmařově jsou od září součástí Sdruženého zdravotnického zařízení Krnov

3. září

Unikátní projekt změny provozovatele nemocnic v Bruntále a v Rýmařově se vydařil Nemocnice v Bruntále a v Rýmařově mají od 1. září 2025 nového provozovatele – Sdružené zdravotnické zařízení Krnov, příspěvkovou organizaci (SZZ Krnov). Tím byla završena unikátní transakce mezi společností Nemocnice AGEL Podhorská a.s. (patřící do skupiny největšího privátního poskytovatele zdravotní péče v ČR – skupiny AGEL), která dosud nemocnice provozovala, a příspěvkovou organizací SZZ Krnov, jejímž zřizovatelem je Moravskoslezský kraj. Příprava fúze trvala téměř rok a před několika týdny ji posvětil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Jedná se o první případ převodu zdravotnického zařízení provozovaného soukromým subjektem pod kraj, potažmo stát. Jak to začalo Celý projekt odstartoval fakt, že společnosti Nemocnice AGEL Podhorská a.s. končila na podzim roku 2025 po dvaceti letech nájemní smlouva na budovy nemocnic, které jsou ve vlastnictví měst Bruntál a Rýmařov. Obě města proto v roce 2024 vyhlásila výběrová řízení na nového provozovatele, který by zajistil pokračování poskytování zdravotní péče. Do soutěže se přihlásila jak Nemocnice AGEL Podhorská a.s., tak Sdružené zdravotnické zařízení Krnov. „SZZ Krnov je největším poskytovatelem zdravotní péče v regionu. Dlouhé roky jsme s Nemocnicí AGEL Podhorská a.s. v určitých oblastech spolupracovali. Přesto si nemocnice v některých případech vzájemně konkurovaly, protože spádová oblast je malá. Jedním z důvodů, proč jsme se do výběrového řízení přihlásili, bylo zabránit přetahování pacientů a personálu a sjednotit péči v regionu. Dalším důvodem byla obava, že by do soutěže mohl vstoupit třetí subjekt, který by následně mohl významně investovat do rozvoje nemocnic a přetahovat nám personál z Krnova. Tomu jsme chtěli předejít,“ shrnuje ředitel SZZ Krnov MUDr. Ladislav Václavec, MBA. Zastupitelstva obou měst rozhodla na základě předložených koncepcí ještě v minulém roce, že budovy nemocnic budou pronajaty právě SZZ Krnov. Řešitelské týmy a složitý proces převzetí Po nezvratném rozhodnutí na začátku roku 2025 sestavily obě nemocnice řešitelské týmy, které měly za úkol naplánovat samotný proces převzetí nemocnic. „Pracovalo se s několika variantami, jak nemocnice převzít. Abychom ale předešli odlivu personálu a přetížení nemocnic v Krnově, Opavě a Šternberku, rozhodly se vyjednávací týmy pro nejnáročnější cestu – předání a převzetí za plného provozu,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Ing. Josef Bělica, Ph.D., MBA. Role advokátů a soudního znalce Do příprav se zapojily i renomované advokátní kanceláře, které dohlížely na správnost všech kroků, revidovaly veškeré dokumenty včetně smluv, poskytovaly právní poradenství a připravovaly varianty, jak vyčlenit nemocnice z akciové společnosti a převést je pod příspěvkovou organizaci. „Jako nejvhodnější z možných variant se ukázal odkup obchodního závodu, který je možné po schválení radou a zastupitelstvem Moravskoslezského kraje vložit do majetku příspěvkové organizace. Tento závod – tedy Nemocnici AGEL Podhorská a.s. včetně movitého majetku a smluv – ocenil soudní znalec vybraný na základě otevřené veřejné soutěže,“ doplnil ředitel Ladislav Václavec. Stovky smluv, rozdílné zákony a kolektivní dohody Zatímco probíhalo oceňování majetku znalcem, řešitelské týmy a právníci procházeli veškerou stávající smluvní dokumentaci. Posoudili společně na 4 500 různých dokumentů a z obrovského množství smluv jich na 480 revidovali (smlouvy s dodavateli, odběrateli, podnájemníky, pojišťovnami, organizacemi atd.). Jedním z tzv. „kamenů úrazu“ se stala personální oblast. Ve skupině AGEL mají zaměstnanci smluvní mzdy, zatímco v příspěvkových organizacích se vyplácí tarifní platy. Značné rozdíly byly i v kolektivních smlouvách. „Abychom dodrželi literu zákona, vstoupili jsme do jednání s odborovými organizacemi v naší nemocnici i v Nemocnici AGEL Podhorská a.s. Chci poděkovat zástupcům lékařských i nelékařských odborů v bruntálské a rýmařovské nemocnici za konstruktivní přístup. Dohodli jsme se, že od 1. 9. 2025 přecházejí pod kolektivní smlouvu naší organizace. Jelikož nelze mít v jedné organizaci více kolektivních smluv, vyhnuli jsme se uvedeným postupem právním sporům. Odbory těchto nemocnic se do konce roku rozpustí a jejich členové vstoupí do odborů SZZ Krnov,“ vysvětlil ředitel Ladislav Václavec. Zaměstnanci v nejistotě Vedení obou nemocnic přislíbilo zaměstnancům z Bruntálu a Rýmařova, že nové pracovní smlouvy dostanou nejpozději na začátku léta. Fakt, že celou transakci musel posoudit a schválit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, přípravu smluv zdržel. „Troufnu si říci, že většina z nás se s pojmem ‚gun jumping‘ nikdy nesetkala. Laicky řečeno jde o situaci, kdy přebírající společnost nesmí před schválením transakce vystupovat, jako by k ní již došlo. Nemůže tedy mít přístup k citlivým datům, nesmí uzavírat smlouvy se zaměstnanci ani s obchodními partnery přebírané společnosti. Vysvětlit to zaměstnancům nebylo jednoduché, proto jsme s kolegy z Krnova pravidelně organizovali setkání se zaměstnanci, kde jsme se snažili utišit emoce a nervozitu,“ zavzpomínal Ing. Pavel Kameník, ředitel Nemocnice AGEL Podhorská a.s. Náročné týdny pro personální oddělení Personální oddělení SZZ Krnov mělo pouhé dva týdny na převod všech zaměstnanců do systému, přípravu platových výměrů, dohod i jmenovacích dekretů pro vedoucí pracovníky – a to vše za plného provozu. „Kdybychom měli na papírové i faktické převzetí personálu dva až tři měsíce, vůbec bych to nezmiňoval. Ale stihnout vše za dva týdny, zkontrolovat, podepsat a vydat dokumenty, to považuji za vynikající výsledek. Tím práce pro personální oddělení nekončí – od příštího měsíce začne zajišťovat výplaty a veškerou agendu pro nové zaměstnance,“ dodal Ladislav Václavec. Předání majetku a zahájení provozu Na konci srpna byla společnosti Nemocnice AGEL Podhorská a.s. uhrazena kupní cena 25 491 000 Kč. Současně došlo k převzetí majetku, budov, personálních karet, archivu, pacientů, inventuře přebíraných zásob včetně léků a dalším náležitostem. Obě strany podepsaly předávací protokoly. Nemocnice mají nové webové stránky: www.nemocnicebruntal.cz a www.nemocnicerymarov.cz. Zaměstnanci získali nová osobní čísla, přístupové údaje i e-mailové adresy ve tvaru prijmeni.jmeno@szzkrnov.cz. Oficiální název organizace zůstává: Sdružené zdravotnické zařízení Krnov, příspěvková organizace. Nová pracoviště pak nesou podnázvy Nemocnice Bruntál a Nemocnice Rýmařov. Co bude dál Přestože je SZZ Krnov od září novým provozovatelem nemocnic, většina pracovišť zatím funguje v omezeném režimu. „V průběhu podzimu chceme obnovit plný provoz nemocnic. Do konce roku budou fungovat souběžně naše IT systémy i systémy bývalé Podhorské nemocnice. Na přelomu roku plánujeme kompletní přechod na jednotný IT systém. Přestože kupní cena činila necelých 25,5 milionu korun, odhadujeme další náklady přibližně na 40 milionů korun. Investovat musíme do pořízení 140 počítačů, 20 notebooků, 70 monitorů, IT systémů, přístrojového vybavení i vozového parku. Moravskoslezský kraj nám na tyto výdaje přislíbil finanční podporu, za což mu patří velké poděkování,“ uvedl ředitel Ladislav Václavec. Podpora kraje Sdružené zdravotnické zařízení Krnov se od 1. září 2025 stalo největší nemocnicí zřizovanou Moravskoslezským krajem, s celkovým počtem přesahujícím 1 200 stálých zaměstnanců a s 664 lůžky s nepřetržitým provozem. Hejtman Moravskoslezského kraje Ing. Josef Bělica, Ph.D., MBA zdůraznil, že kraj nechce tvořit v oblasti zdravotnictví zisk, nýbrž poskytovat lidem jednu ze základních služeb v podobě kvalitní dostupné zdravotní péče. „Krnovská nemocnice patří mnoho let mezi zdravotnická zařízení, na která jsme hrdí. Stále se rozvíjí a navíc dobře hospodaří. Nyní na sebe vzala velmi náročný úkol. Nečekáme zázraky za týdny ani měsíce. Komplexní rozvoj péče v regionu je otázkou několika let a kraj je připraven se na něm zásadně podílet,“ podotkl hejtman MSK a dodal: „Rád bych poděkoval panu řediteli Václavcovi a jeho týmu za skvělou práci při přebírání nemocnic. Stejně tak děkuji Nemocnici AGEL Podhorská a.s. za solidní přístup při celé transakci.“ Města pomohou Starosta města Bruntál Bc. Martin Henč věří, že nový provozovatel nemocnice s krajem v zádech bude změnou k lepšímu. „Děkuji Nemocnici AGEL Podhorská a.s. za dvacet let poskytování zdravotní péče. Navzdory některým negativním očekáváním se podařilo nemocnici v Bruntále udržet a zdravotní péči alespoň v částečném rozsahu zachovat. Věřím, že SZZ Krnov s podporou Moravskoslezského kraje má větší možnosti investovat a rozšiřovat péči. Děkuji panu řediteli Václavcovi, že se do tohoto projektu pustil, a za město Bruntál mohu přislíbit součinnost. Jen za poslední dobu je výsledkem naší spolupráce a společného úsilí se SZZ Krnov zřízení zubních ordinací a převzetí plicní ambulance v Bruntále.“ Podobně to cítí i starosta Rýmařova Ing. Luděk Šimko: „Nemocnici AGEL Podhorská a.s. jsme roky pronajímali naše budovy a spolupráce byla dobrá. Zastupitelstvo města loni rozhodlo o změně nájemce budov nemocnice. Víme, že přichází silný partner, který má tah na branku a umí zajistit prostředky nejen na rozvoj péče, ale i na rozsáhlé rekonstrukce zmíněných objektů. S panem doktorem Václavcem spolupracujeme řadu let. Krnovská nemocnice u nás otevřela úspěšnou zubní ordinaci a jsem si jist, že se osvědčí i jako nový provozovatel naší nemocnice.“

V anketě Moravskoslezská sestra 2025 jsou také tři sestřičky krnovské nemocnice

27. srpna

Právě začíná další ročník ankety Moravskoslezská SESTRA 2025, kterou pořádá Moravskoslezský kraj. Jejím smyslem je ocenit každodenní náročnou a nenahraditelnou práci zdravotnického personálu. Od 1. září 2025 každý může poslat hlas některé ze 36 nominovaných sestřiček. Jsou mezi nimi také tři sestřičky, které nominovala Krnovská nemocnice. Janu Strniskovou v kategorii ambulantní péče, Irenu Heinrichovou v kategorii lůžková péče a Šárku Tavandzi za dlouhodobý přínos. Veřejnost si může vybírat ze všech 36 nominovaných kandidátek, a pak své nejoblíbenější sestřičce posílat hlasy prostřednictvím internetových a facebookových stránek Moravskoslezského kraje. Kdo z kandidátů získá titul Sestra veřejnosti 2025, o tom rozhodne nejvyšší počet hlasů. Hlasování o Sestře veřejnosti bude probíhat od 1.9.2025 do 26.9.2025. Hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica převzal záštitu nad desátým ročníkem akce Moravskoslezská SESTRA. „Anketu pořádáme, abychom oslavili neocenitelnou práci zdravotních sester a zdůraznili jejich význam pro naše zdravotnictví. Jejich péče a lidský přístup jsou klíčové pro proces uzdravení, a právě to je třeba vyzdvihnout,“ uvedl hejtman Josef Bělica. V letošním roce budou v rámci prestižní akce Moravskoslezská SESTRA ocenění ve třech kategoriích zdravotničtí pracovníci, které vybírá vedení jednotlivých nemocnic v Moravskoslezském kraji. Organizátoři připomínají, že letošní ročník bude spíš slavnostní poděkování sestřičkám, než soutěž. „Všichni vidíme a vnímáme co pro nás a naše blízké zdravotníci denně dělají. Jak v této nelehké době pracují na hraně a mnohdy i za hranou svých sil. Proto jsme se letos rozhodli formát ankety Moravskoslezská sestra roku upravit a pojmout jej jako velké poděkování většímu množství vybraných pracovníků za jejich práci,“ upozornili organizátoři akce Moravskoslezská SESTRA. Nad rámec tří kategorií Lůžková péče, Ambulantní péče a Dlouhodobý přínos nebo mimořádný počin, do kterých své kandidátky nominovalo vedení nemocnic, může široká veřejnost vybírat ze všech 36 nominovaných sestřiček a posílat jim hlasy prostřednictvím internetových a facebookových stránek Moravskoslezského kraje. Titulem Sestra veřejnosti 2025 bude oceněna kandidátka s nejvyšším počtem hlasů. Hlasování o Sestře veřejnosti se uzavře 26.9.2025. Vítězka, která získá nejvyšší počet hlasů, bude vyhlášena v průběhu slavnostního galavečera, který se koná 9. října 2025 v v Aule VŠB - Technické univerzity Ostrava. Televizní záznam galavečera odvysílá TV Polar.

Nutriční poradna má plno, nepřijímá do konce roku 2025

26. srpna

Z důvodu plné kapacity naší nutriční poradny momentálně nepřijímáme nové pacienty. Opatření platí do konce roku 2025. Toto opatření je nezbytné, abychom mohli zachovat vysokou kvalitu péče pro stávající pacienty. Péče nadále pokračuje pro: Pacienty před bariatrickou operací Pacienty z gastroenterologické ambulance – akutní stavy vyžadující dietní opatření Poruchy příjmu potravy u dětí a dospívajících Děkujeme za pochopení a důvěru, kterou nám projevujete. Nutriční terapeuti SZZ Krnov

Aktuality