Léto: kolapsy z vedra, žihadla i průjmy, ale otrava muchomůrkou se nepotvrdila

Zdravotníky krnovské nemocnice v letních měsících zaměstnávají typické sezonní případy. Ošetřili řadu pacientů pobodaných včelami a vosami. Ženě, která při pití limonády spolkla včelu a dostala žihadlo do mandlí, intenzivní bolest zasáhla tvář i ucho. Zdravotníci se setkávají také s případy úpalu, úžehu i kolapsů z vedra. Průjmová onemocnění jsou častější. V červenci začíná růst nejjedovatější evropská houba muchomůrka zelená. Do nemocnice s podezřením na otravu touto muchomůrkou dorazil houbař, u kterého smaženice vyvolala zvracení. Lékaři ve spolupráci s mykology naštěstí vyloučili, že by se mohlo jednat o smrtelně jedovatou muchomůrkou zelenou.

Nehody s hmyzem v limonádě: žihadlo do jazyka i do mandlí

Lékaře krnovské nemocnice letos překvapilo nebývalé množství případů bodnutí včelou nebo vosou. Řešili bodnutí do krku, do rtů nebo dokonce žihadla do mandlí a do jazyka, což byl následek spolknutí včely nebo vosy při pití sladké limonády. Primář interního oddělení MUDr. Bronislav Čapek si vybavuje takových případů bodnutí hmyzem minimálně sedm za dva týdny. Některé pobodané pacienty přivezla rychlá záchranná služba, jiní do nemocnice přišli sami.

„Jsou to případy z celého spádového území naší nemocnice. Asi nejblíž to k nám měl člověk, kterému na krnovském koupališti vosa přistála na rtu, a tak se po ní instinktivně ohnal. Často k těmto nehodám dochází v místech, kam vosy a včely přilákaly sladké nápoje. Pacientce, která při pití spolkla včelu a dostala žihadlo do mandlí, bolest zasáhla celou polovinu tváře i ucho. Při bodnutí do jazyka hrozí otok, který způsobí dušení. Někdy byla nutná hospitalizace, jiné pacienty jsme po ošetření a podání léků poslali domů hned. Hlavní je, že všichni dopadli dobře. Dnes už jsou zase v pohodě,“ popsal primář MUDr. Bronislav Čapek typické případy bodnutí hmyzem, se kterými se zdravotníci krnovské nemocnice setkávají v létě.

Po hořké smaženici přišlo zvracení

S podezřením na otravu muchomůrkou zelenou dorazil do krnovské nemocnice nadšený celoživotní houbař, který byl zvyklý sbírat řadu druhů hub. Tentokrát se mu smaženice zdála nějak hořká, takže ji musel hodně dosolovat a pepřit. Když houby snědl, udělalo se mu tak špatně, že začal zvracet. Uvědomil si, že jedna z hub ve smaženici dost připomínala muchomůrku zelenou.

Případy podezření na otravu houbami lékaři konzultují se specializovaným mykologem z Toxikologického informačního centra v Praze. „Pokud by se jednalo o muchomůrku zelenou, měly by otravu kromě zvracení provázet také průjmy. Pán ale průjem neměl. Navíc naše nejnebezpečnější jedovaté houby nejsou hořké. Hořké druhy hub mohou vyvolat nevolnost a zvracení, ale smrtelně jedovaté nejsou. Počkali jsme pár hodin a zkontrolovali další odběry. Protože u pána nedošlo k selhání jater ani ledvin, bylo nám jasné, že muchomůrka zelená ve smaženici určitě nebyla. Takže pacient – houbař – mohl jít domů,“ popsal MUDr. Bronislav Čapek, jak v takových případech funguje spolupráce lékaře s mykologem z Toxikologického informačního střediska.

Toxikologické informační středisko radí lékařům i laikům

Základní houbařské pravidlo říká, že do smaženice patří jen ty druhy hub, které bezpečně poznáme. Pokud má houbař přece jen podezření na otravu, je ideální přinést s sebou do nemocnice na ukázku plodnici houby, kterou snědl. Pokud je vzorek k dispozici, mykolog Toxikologického informačního střediska dokáže určit druh během pár vteřin.

„Můžeme sice analyzovat také zbytky smaženice nebo zvratky, ale trvá to dlouho. Navíc jde o náročný rozbor, který nedělá každá laboratoř,“ doplnil MUDr. Bronislav Čapek s tím, že Toxikologické informační středisko poskytuje odborné konzultace nejen lékařům, ale také laikům. Může se s ním telefonicky spojit každý, ať už se podezření na otravu týká dospělého, dítěte nebo třeba psa. Specializovaní odborníci poradí další postup v případech otravy houbami, rostlinami, chemikáliemi, alkoholem, při uštknutí hadem nebo předávkování léky.

Ne vždy se podaří zjistit příčinu průjmu

Letní měsíce vyžadují zvýšenou opatrnost při skladování potravin, protože mikroorganismy se v teple rychle množí. Někdy si průjmové onemocnění pacient přiveze jako suvenýr z dovolené, jindy jde o následek konzumace místních potravin. V krnovské nemocnici už pomohli turistům, kteří se vrátili z Chorvatska nebo z afrického Zanzibaru. Léčili pacientku, u které se příznaky salmonely objevily po konzumaci domácích vajíček. 

„Pokud je průjem tak silný, že těžce dehydrovaní pacienti skončí v nemocnici, během pár dní jim tady zdraví napravíme. Ne vždy se nám při tom podaří prokázat konkrétní příčinu průjmového onemocnění. Pro úspěšné vyléčení průjmu ve většině případů není nezbytné identifikovat konkrétní bakterii, která tyto symptomy způsobila,“ doplnil primář interního oddělení MUDr. Bronislav Čapek s tím, že většina průjmových onemocnění se léčí stejnými postupy. V zahraničí mohou způsobit průjem i běžné druhy bakterií, pokud v dané destinaci převládá odlišný sérotyp, než na jaký je český turista zvyklý z domova.

Hantavirus i uštknutí se Krnovsku zatím vyhýbá

Zatímco pobodání hmyzem je letos častější než v předchozích letech, lékaři krnovské nemocnice zatím nemuseli řešit ani jeden případ uštknutí hadem. Nesetkali se zatím ani s žádným případem hantavirózy.

V České republice v posledních letech mají případy hantavirózy vzestupnou tendenci. Tuto nemoc způsobuje hantavirus, který přenáší přemnožení hlodavci, například hraboši. Onemocnění může mít velmi vážný průběh. „V létě dochází k přenosu hantavirózy nejčastěji při práci na zahradě. Přestože Slezsko patří z hlediska výskytu hantavirů k nejohroženějším oblastem, v krnovské nemocnici jsme letos ještě neměli ani jeden případ. Loni tu ale byly,“ uzavřel primář MUDr. Bronislav Čapek pohled na typické letní případy očima zdravotníků.